Za pár dní to budou dva týdny, co obě komory amerického Kongresu ve společné deklaraci označily násilí v západosúdánském Dárfúru slovem genocida. Dalo by se říct, že v zásadě nestojí nic v cestě intervenci na obranu ohrožených černošských kmenů, které se súdánská vláda v Chartúmu rozhodla pomocí arabských milic vyhladit. Jenže teorie má zatím daleko k realizaci, už proto, že žádný jiný stát se neodhodlal to slovo použít – dokonce i generální tajemník OSN Kofi Annan mluví jen o „etnických čistkách“, což je termín, který má v mezinárodní hantýrce menší náboj. Osamělost USA se ukázala minulý týden, když Washington musel ustoupit od svého návrhu rezoluce OSN, v němž byla řeč o uvalení sankcí, pokud Chartúm do třiceti dnů nezkrotí v Dárfúru řádící milice. V rezoluci, schválené v pátek, slovo „sankce“ nezaznívá. A sankce, jak známo, jsou předstupněm vojenské intervence.
Už 50 tisíc obětí
Násilnosti v Dárfúru vypukly loni v únoru, když dvě tamější černošské frakce začaly útočit na armádní kasárna a vesnice arabských pastevců. Důvodem byla nespokojenost s trvalou marginalizací a vykořisťováním. Chartúm, ovládaný politiky arabského původu, reagoval brutalitou, která v násilnostmi poznamenaných dějinách Súdánu nemá obdoby. Z věznic pustil kriminálníky a nasadil je do milic, jimž se říká džandžavídi. Ty postupují tak, že vtrhnou do vesnic, znásilní ženy, povraždí muže, spálí zásoby potravin, otráví studny a zbytek obyvatel…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
