Dobrá zpráva pro Afriku

Zpráva o tom, že se zřítilo sedm obřích dopravních letadel plně obsazených malými dětmi, by jistě zaplnila první minuty zpravodajství všech televizí na světě. Není ovšem neštěstí jako neštěstí. K tragédii obdobného rozsahu totiž dochází se železnou pravidelností den co den, aniž by se o tom v médiích hovořilo alespoň občas. Řeč je o malárii. Přestože jde o jednu z nejhorších pandemií, jež každý rok zachvátí přes tři sta milionů lidí (v drtivé většině dětí do pěti let) a téměř pro jednoho ze sta z nich setkání s ní končí smrtelnými křečemi, odpovídající pozornosti se jí stále nedostává. Poslední vývoj ale dává naději, že by se to mohlo změnit.

Jezuitský prach

Malárie, jíž jsou dnes zamořeny oblasti, v nichž žije na miliardu lidí, je známa už od Hippokratových dob. Legendární lékař ji považoval za nemoc pocházející z mokřin a bažin. Nebyl daleko od pravdy. Právě tam se totiž její přenašeč, komár rodu Anopheles, rozmnožuje. Stejně letitý je i boj proti této nemoci. Jak před časem potvrdily nálezy lékařských svitků z doby dynastie Han, bránili se jí Číňané již před dvěma tisíci lety pitím čaje vylouhovaného z listů rostliny Artemisia annua. Do Evropy však lék proti ní dorazil až o půldruhého tisíciletí později z Jižní Ameriky. Právě tam totiž podle dochovaných zpráv v roce 1638 ženu peruánského vicekrále Francesca de Ribera zachránilo před malarickým záchvatem žvýkaní…