Když se v Čechách spekulovalo o šancích domácích kapel proniknout na zahraniční trh, vždy se zmiňovala velká jména. Co kdyby Lucie měla písně v angličtině? Co kdyby Monkey Business o svém potenciálu uspět venku jenom nemluvili? Support Lesbiens byli za výlet do Polska téměř blahoslaveni. A najednou se zcela proti očekávání vynořila donedávna neviditelná táborská kapela Sunshine. Ve Spojených státech plní kluby už hezkých pár let, od loňského léta má podepsanou smlouvu s losangeleskou nahrávací firmou Custard a vydání novinkového alba Moonshower and Razorblades s propagací západního střihu je na spadnutí. To, co v rámci českých mantinelů zavání malým zázrakem, ovšem při bližším pohledu vypadá docela přirozeně – muzikanti z Tábora zkrátka jen od začátku volili vlastní cestu a drželi se jí.
Chytráky nepotřebujeme
Příběh Sunshine nepřipomíná americký sen, za jejich úspěchem nestojí žádný osudový zlom ani životní kotrmelce, pouze spojení příznivých okolností a talentu s neúnavným dříčstvím. Trojice se dala dohromady před deseti lety v Táboře. Vždy chtěla znít světově, i když to nejprve vyhlíželo poněkud naivně. „Od začátku jsme svoji kariéru kovali na tom, že jsme jezdili hrát ven,“ popisuje základní strategii kytarista a zpěvák Kay (vlastním jménem Karel Buriánek). První koncerty v Německu a Rakousku odehráli hned krátce po svém vzniku, což umožnila především…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
