Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Komentáře

Nová mocnost si bere slovo

Během dramatických víkendových jednání v Bruselu se znovu potvrdilo, že v evropské politice se objevil nový silný hlas – Polsko. Proti návrhu první evropské ústavy se tato kandidátská země postavila tak ostře, až celý projekt v tuto chvíli zkrachoval. To samozřejmě kromě nejistoty, co bude dál, probudilo i otázku, jak vlastně rozumět dnešní politice Varšavy, a hlavně – co od ní očekávat v budoucnosti. Jistou odpověď nabízí následující text. Jeho autor, bývalý ministr obrany Janusz Onyszkiewicz, v něm na pozvání Respektu vysvětluje hlavní aspekty a důvody současné polské strategie. Je ale třeba připomenout, že jej sepsal předtím, než tato strategie přinesla krach bruselské konstituční debaty.

mobrazek_1846.jpeg • Autor: Respekt
mobrazek_1846.jpeg • Autor: Respekt
Fotografie: Tak jsme tady – a klepat na dveře nebudem. (Členové elitní polské jednotky GROM při cvičení před nástupem do akce Svoboda pro Irák.) Foto globemedia / reuters • Autor: Globe Media /  Reuters
Fotografie: Tak jsme tady – a klepat na dveře nebudem. (Členové elitní polské jednotky GROM při cvičení před nástupem do akce Svoboda pro Irák.) Foto globemedia / reuters • Autor: Globe Media / Reuters

Během dramatických víkendových jednání v Bruselu se znovu potvrdilo, že v evropské politice se objevil nový silný hlas – Polsko. Proti návrhu první evropské ústavy se tato kandidátská země postavila tak ostře, až celý projekt v tuto chvíli zkrachoval. To samozřejmě kromě nejistoty, co bude dál, probudilo i otázku, jak vlastně rozumět dnešní politice Varšavy, a hlavně – co od ní očekávat v budoucnosti. Jistou odpověď nabízí následující text. Jeho autor, bývalý ministr obrany Janusz Onyszkiewicz, v něm na pozvání Respektu vysvětluje hlavní aspekty a důvody současné polské strategie. Je ale třeba připomenout, že jej sepsal předtím, než tato strategie přinesla krach bruselské konstituční debaty.

Zrození mocnosti

Svými čtyřiceti miliony obyvatel překonává Polsko všechny ostatní země, které příští rok v květnu vstoupí do Evropské unie. Tamní HDP na obyvatele je nižší než v České republice či v Maďarsku, nicméně celkovou velikostí převyšuje polská ekonomika všechny ostatní země Visegrádu dohromady.

Právě kvůli této váze byla po roce 1989 politika Varšavy vůči sousedům až úzkostlivě opatrná, aby nebudila podezření, že má zálusk jim panovat. Zvláště v případě těch, jejichž území patřívalo dlouhá léta pod polskou správu (to se týká především Litvy či Běloruska, o ještě větší Ukrajině ani nemluvě). Naštěstí plán na vznik visegrádské skupiny vzešel z Prahy, naštěstí to…

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].