Vezměte si s sebou dostatek košil a hotely rezervujte pro jistotu až do středy. Tak zní podle diplomatů doporučení všem národním delegacím před nadcházející velkou schůzkou Evropské unie v Bruselu. Půjde zde totiž o hodně: zástupci členských i přistupujících zemí mají dát definitivní podobu historicky první ústavě EU. I proto se očekává, že summit naplánovaný na tento pátek a sobotu bude nejméně tak těžký jako ten v roce 2000 v Nice, kdy se rokování protáhlo ze dvou dnů na čtyři.
Každý sám za sebe
Důvodů k pesimismu je na první pohled víc než dost. Práce na ústavní smlouvě, jejíž návrh v červenci předložil celoevropský Konvent, od začátku velkolepé debaty v říjnu příliš nepokročila. A co je ještě horší – předminulý týden předvedly Francie s Německem, jak se dělá mocenská politika par excellence.
Jak známo, obě země odmítly seškrtat své státní rozpočty pod limit, předepsaný takzvaným Paktem stability. Vzepřely se tím pravidlům, jejichž dodržování u jiných vyžadovaly, a vysmály se základní myšlence evropské integrace – totiž že vzájemná dohoda je lepší než bojiště a že závazky platí pro všechny stejně. Těm, kdo tvrdí, že v Unii vládne diktát velkých států, dodaly Paříž s Berlínem pěkný přírůstek do eurofobní sbírky.
Jistě, řada ekonomů postupu obou zemí zatleskala, protože považují pravidla paktu, shodně se šéfem Evropské komise Romanem Prodim, za &„…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
