Blahopřát Sudeťákům se nevyplácí

Je první prosincové úterý ráno, ve staré budově nedaleko pražského centra právě začíná mimořádný sněm Sdružení politických vězňů a pozůstalých. Vchod do zasedacího sálu blokuje stolek a u něj starší žena pečlivě odškrtává jména účastníků: čekají se bouřlivé chvíle. Přítomní delegáti totiž nedávno odvolali předsedu sdružení za to, že si dovolil blahopřát sudetským Němcům k otevření jejich pražské kanceláře.

„Pozval někdo novináře?“ ptá se nervózně paní u stolku. „Ne, vůbec ho sem nepouštějte,“ přikazuje přivolaný muž, jak se později ukáže – nový šéf sdružení Rudolf Wittenberg. Sám pak bere vetřelce za paži a vyvádí pryč. „Tady z toho sněmu se nesmí v tisku objevit ani řádka, na to vás upozorňuju, ani jediná řádka,“ zvyšuje hlas Wittenberg. „My víme, odkud vítr vane, to je neuvěřitelné, co si ten Stránský dovoluje.“

S Němci se nemluví

Letmá příhoda s lidmi zastupujícími nepolitické zájmy českých vězňů z druhé světové války není pro zasvěcené nečekaná. Organizaci vedl až do letošního října bývalý vězeň z Osvětimi Oldřich Stránský. Ve funkci se přitom soustředil hlavně na zápas o odškodnění pro vězně z dob nacismu, případně jejich pozůstalé. Stránský se stal členem Česko-německého diskusního fóra a jednal v USA za Česko o rozdělení peněz určených k odškodnění. „České delegaci ČR v USA Oldřich Stránský velice pomohl,…