Odposlech v parlamentu

Poté co ředitel BIS Jiří Lang před parlamentním výborem minulou středu prohlásil, že jeho služba nesleduje poslance Josefa Hojdara (ČSSD), došlo v politických kuloárech k částečnému uklidnění. Delegát Hojdar zmizel z veřejné scény a opoziční ODS přestala inzerovat „českou Watergate“. Nicméně klid podle znalců nepotrvá dlouho. Opakovaně projevovaný strach zdejší politické elity z nelegálních operací tajných služeb totiž dává na výběr jenom ze dvou možností. Buďto je BIS opravdu zneužívána k mocenskému nátlaku, nebo naopak řada politiků „jede“ v podezřelých kšeftech a snaží se od sebe bezpečnostní složky dopředu povykem odradit.

Dítě v tunelu

Zatím poslední rozruch kolem možného dohledu tajných služeb nad politikou vyvrcholil před dvěma týdny, kdy Josef Hojdar oznámil, že ho sledují vozy BIS a že před rokem ve své mostecké kanceláři nalezl štěnici. Věc vzápětí zvedla opozice a lídr ODS Mirek Topolánek bez bližšího upřesnění prohlásil, že v souvislosti se schvalováním reformy veřejných financí byli koaliční poslanci „vydíráni, korumpováni a odposloucháváni“. „Jsme svědky českého Watergate,“ volal v televizi Topolánkův místopředseda Petr Bendl a s vážným varováním přišel i sociální demokrat Karel Šplíchal: „Mezi poslanci vládne podivná atmosféra,“ popsal Lidovým novinám náladu ve sněmovně. „Někteří si myslí, že jsou…