0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Zahraničí27. 6. 20034 minuty

Belgičané a svědomí světa

Dobrými úmysly často bývá dlážděna cesta do pekla. Zhruba tak lze označit i osud belgického zákona, který byl po desetiletém působení před týdnem stažen. Zákon umožňoval před belgickými soudy vést procesy proti lidem, kteří se dopustili válečných zločinů, genocidy či zločinů proti lidskosti kdekoli ve světě. Proč ne? Vždyť na Zemi je stále plno států, v nichž nelze pohnat zločince tohoto typu před nezávislou justici, takže alespoň před belgickým soudem.

Na stejné lavici

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Háček byl ale v tom, že zákon dovoloval obžalovat kohokoli, třeba i z ideologických důvodů. Na seznamu stíhaných se tak vedle Saddáma Husajna, Fidela Castra či Jásira Arafáta ocitli například čelní američtí politici – počínaje Georgem Bushem seniorem a konče současným prezidentem – a také britský předseda vlády Tony Blair či izraelský premiér Ariel Šaron. Obžalovaní pak nemohli vstoupit na půdu Belgie, neboť by riskovali zatčení. Proto se proti zmíněnému zákonu vehementně stavěly Spojené státy: Washington pohrozil, že nebude-li zákon zrušen, zasadí se o to, aby se z Bruselu přestěhovaly významné mezinárodní instituce, především sídlo NATO. Proto také minulou neděli belgický premiér Guy Verhofstadt oznámil, že zákon se bude nadále vztahovat jen na belgické občany, na lidi s trvalým pobytem v Belgii, respektive jen na ty cizince, kteří nežijí v zemi s fungující nezávislou justicí.

Zákon přinesl velké plusy. Umožnil například odsoudit čtyři Rwanďany obžalované z…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc