S napětím očekávaný Art Spiegelman sice nakonec nepřiletěl, ale i tak se letošní 13. ročník pražského Festivalu spisovatelů vydařil. Od skromných porevolučních začátků, kdy se sešli pouze čeští opoziční spisovatelé, se proměnil v mezinárodně uznávanou akcí, na kterou neúnavný pořadatel Michael March dováží osobnosti světové reputace. A nezapomíná ani na autory domácí. Letošní festival, sponzorovaný britským listem The Guardian, byl věnován osobě a dílu zemřelého spisovatelského génia W. S. Burroughse, a možná proto zaznamenal také výrazný posun ve skladbě publika. Zatímco předchozí ročníky zajímaly především pražské angloamerické diváky a pár zasvěcenců, letos bylo v sále každodenně nabitého divadla Minor vidět také mladou českou generaci.
Být, či nebýt žurnalistou
Zahajovací gala večer moderoval Marek Eben, který má v českém národě reputaci vtipného a elegantního glosátora. S indickou autorkou Arundhati Royovou se mu to ovšem moc nevedlo. Při představování se zmínil o tom, že u spisovatelek očekáváme, že budou ošklivé, ale tahle je překvapivě chytrá i krásná zároveň. Autorka, která za svoji knížku Bůh maličkostí získala v roce 1997 Booker Prize, se nedala nijak vyvést z míry a reagovala klidně a sebejistě. V druhé půli večera bylo obecenstvo včetně primátora Prahy a předsedy vlády vystaveno další zkoušce. Scénu opanoval japonský básník a performer Gozo Yoshimasu, jeho manželka…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
