„Předpovídat je těžké,“ povzdychl si kdysi finský ministr zahraničí Ahti Karjalainen. „Zvláště pak předpovídat budoucnost.“ Ministr, známý kladným vztahem k alkoholu, sám nejlépe dokázal hlubokou pravdivost své tautologie, když si v 70. letech brousil zuby na nejvyšší úřad, leč marně: prezidentem se nestal. Karjalainenův výrok si Finové připomínali i před parlamentními volbami, které se konaly 16. března, prognostici však jeho platnost v éře nokií a internetu poněkud zpochybnili.
Nejprve správně odhadli, že o vítězství budou bojovat až do finiše Sociálně demokratická strana Finska (SDP) premiéra Paava Lipponena a opoziční, venkovsky orientovaný Finský střed (KESK) v čele s Anneli Jäätteenmäkiovou, a v závěru kampaně dokonce přesně trefili, že o vítězství Finského středu rozhodne „cílová fotografie“. Nesplnily se jen obavy z dalšího propadu volební účasti. Neobvykle slunečné počasí po celé zemi vylákalo k urnám 69,7 % z celkového počtu 4,2 milionu oprávněných voličů.
Z trojky dvojka
Obě favorizované strany si oproti minulým volbám mírně polepšily, ale při rozdílu pouhých 6328 hlasů si prohodily role. Finský střed získal 24,7 % a ve 200členném jednokomorovém parlamentu obsadí 55 křesel. Pro sociální demokraty hlasovalo 24,5 % voličů, což v přepočtu znamená 53 poslaneckých míst. Těžkou porážku utrpěl druhý největší člen Lipponenovy &„…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
