0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Diskuse16. 3. 20036 minut

Jaký les a za jakou cenu

,
Jeňýk Hofmeister
Astronaut
Fotografie: Šetrné hospodaření v představách lesníků: zasaď smrk, kde to jde, a pak vápni a hnoj ve velkém. Foto Králík
Autor: Respekt
Fotografie: Šetrné hospodaření v představách lesníků: zasaď smrk, kde to jde, a pak vápni a hnoj ve velkém. Foto Králík
Fotografie: Šetrné hospodaření v představách lesníků: zasaď smrk, kde to jde, a pak vápni a hnoj ve velkém. Foto Králík Autor: Respekt

V článku Nic než dřevo (Respekt č. 8/2003) jsme upozornili na přetrvávající přízeň, jíž se v řadách našich lesníků těší monokulturní smrkový les, a kritizovali dotační politiku státu, která tento nešťastný stav významně nemění. Reakce Jana Duhy (Víc než dřevo, Respekt č. 10/2003) výstižně ilustruje lesnický postoj: sázíme více list-náčů, než požaduje platná legislativa, tak co ještě chcete? K výtkám vůči sy-stému dotací pak uvádí: “Už letmý pohled do podmínek podpory ukáže, že jsou dlouhodobě nastaveny tak, aby vedly k postupné změně druhové skladby lesa směrem od monokultur k porostům smíšeným.” Klíčové je přitom právě slovo “postupné”. V současném pojetí totiž “postupnost” připomíná vtip o vpádu sovětských vojsk, která sem přijela dočasně na “jeden furt”.

↓ INZERCE

Jak nám rostou smrky

Jak se tedy úsilí lesníků podporované současným systémem dotací promítá do druhové skladby lesních porostů? Podle údajů Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství ČR zabíral smrk v roce 1990 54,7 % plochy lesní půdy. O deset let později pak již “o celých” šest desetin procenta méně. Potenciální přirozený podíl smrku na dřevinné skladbě našich lesů však činí podle stejného zdroje 11,2 % a “doporučený” (zřejmě myšleno “plánovaný”) podíl 36,5 %. Při současném lesníky…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc