Pražští hudebníci, sdružení pod jménem Ecstasy of Saint Theresa, jsou jedni z mála, na něž přesně sedí nadužívané označení „kultovní kapela“. Hrají sice víc než deset let, ale v poslední době jsou jejich vystoupení řidší a řidší. Ti, kteří je nezažili na vlastní kůži, jim mnohdy připisují mytické rozměry. Možná je tomu tak i kvůli vzpomínkám na to, že Ecstasy představovala v této zemi na začátku 90. let v mnoha směrech ojedinělý zjev, v jejich polovině natočila album v Británii a objevila se na MTV nebo v respektované session, kterou pro BBC připravuje John Peel. K připomenutí toho, co se to tehdy dělo, udělala nedávno rázný krok samotná kapela. Její současní členové se totiž rozhodli vydat kompletní diskografii té doby. Kromě éterických poloh a drsných zvuků elektrických kytar můžeme mezi řádky limitované série s názvem 4B4 (2001) hledat například i odpověď na otázku, jaké byly možnosti a limity dnešních třicátníků ve chvíli, kdy se jako dvacetiletí hudebníci poprvé nadýchli svobody.
Cesta na ostrov
Irma Libowitz, Jan P. Muchow, Jan Gregar a Petr Wegner se potkali na konci 80. let. Po zkušenostech z několika dnes už zapomenutých skupin (například Modrý tanky nebo Janis) se na své cestě k neotřelé inspiraci dostali na přelomu 90. let k bouřlivě se rozvíjející britské scéně, známé dnes pod přívlastkem „kytarová“. Na podzim roku 1991 vydala vyhledávaná hvězda tehdejší pololegální a nebývale košaté pražské klubové scény debutovou desku Pigment.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
