„Slunce nás potěší, déšť nás osvěží, vítr nás povzbuzuje a sníh nás rozradostní, neboť ve skutečnosti neexistuje žádné špatné počasí, jen různé druhy počasí dobrého,“ míní spisovatel John Ruskin. Tváří v tvář momentálním rozmarům počasí není špatné si jeho slova připomenout. Odpověď na otázku po příčinách aktuálních teplotních výkyvů tím však samozřejmě odbýt nelze. Jsou tedy ještě v normě, nebo již dokazují, že s klimatickým systémem naší planety se opravdu děje něco bezprecedentního?
Proměnlivý most
Zrekapitulujme si nejprve, jakého počasí jsme vlastně v posledních dvou měsících byli svědky. Od poloviny prosince se takřka celá Evropa potýkala s neobvykle hustým sněžením, které způsobilo řadu dopravních kolapsů nejen v Moskvě, ale například i severoitalském Miláně. Spolu se sněhem udeřily také silné mrazy, dosahující až –30 °C. Na Boží hod vánoční pak mrazivá vlna ještě zesílila a meteorologická stanice u bavorského jezera Funtensee zaznamenala dokonce neuvěřitelných –45,9 °C, což představuje historický rekord od roku 1870, kdy tamní měření začala. Sněžit tou dobou začalo už i na pobřeží Jaderského moře v Itálii, ve Španělsku i v Bulharsku. Ještě 4. ledna se pak přehnalo sněžení nad podstatnou částí Řecka a během velice krátké doby napadlo deset centimetrů sněhu také v Istanbulu. Vpád zimy dokonce zažili i obyvatelé Kréty a turecké riviéry. V druhé polovině ledna pak tuhé mrazy na našem území náhle vystřídalo mimořádně silné…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
