Scéně pražského Kongresového paláce vévodí čtyři velké plastové barely a rozměrná konstrukce, ověšená nejrůznějším starým harampádím a pouličním odpadem. Publikum vzrušeně očekává mezinárodní hudebně taneční soubor Stomp, který si na nikdy nekončícím turné udělal minulý týden pražskou zastávku. Sál potemní a na pódium postupně vtrhne šest mužů a dvě ženy se smetáky, kterými vytloukají do dřevěné podlahy strhující rytmický vzorec. V rychlém sledu se pak střídají desítky dalších rytmicko-pohybových scén. Hráči používají krabičky od sirek jako rumbakoule, hrají na desetilitrové barely na vodu a údery různě „vyladěných“ hadic vytvářejí melodie. Dokonalá bubenická technika všech osmi účinkujících strhuje diváky, představení graduje a blíží se dva vrcholy večera. Těsně před koncem Stomp předvedou hru na britské a americké popelnice, připomínající šamanský rituál afrického přírodního kmene, a jako přídavek rozehrají na barely a píšťalky atmosféru brazilského karnevalu. I divák, který k masivní reklamní kampani Stomp přistupoval se značnou nedůvěrou, jí musí dát po koncertu za pravdu: strhující spektákl tohoto nadnárodního bubenického ansámblu opravdu naznačuje cestu, kterou se bude ubírat umění nového století.
Nekonečné turné
Ambiciózní projekt Stomp (v americkém slangu „dusavý tanec“) dali už před jedenácti lety dohromady dva britští komedianti Luke Cresswell a Steve McNicholas. Na počátku 80. let se jako členové legendárního…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
