Pětidenní maraton po patnácti federálních státech, který americký prezident George W. Bush podnikl v závěrečných dnech před volbami do Kongresu, se vyplatil. Po padesáti letech budou republikáni zcela ovládat dění ve Washingtonu. Naposledy měli pod kontrolou Bílý dům i obě komory Kongresu v letech 1952 až 1954, v dobách studené války. I tehdy se zásluhou prezidenta Dwighta Eisenhowera ve Washingtonu objevila řada nových tváří.
Tradiční víra
I letošní volby ovlivnila mezinárodní situace. Kongres těsně před ukončením své činnosti hlasoval o rezoluci, která dala prezidentovi právo použít ozbrojené síly, pokud bagdádský režim nepřestane vyrábět zbraně hromadného ničení. V tomto bodě demokraté táhli s republikány za jeden provaz. Předtím ale v Senátu odmítli schválit vznik nového Národního bezpečnostního úřadu a Bushovi lidé je za to v kampani obviňovali ze sabotování války s terorismem. Nakonec to stálo demokraty senátní křesla v Missouri a Georgii, když senátoři Jeane Carnahanová a Max Cleland nedokázali před voliči obhájit svá hlasování. V otázkách obrany a bezpečnosti Američané tradičně věří spíše republikánům. Od roku 1952 až do konce studené války prezidentské volby vyhráli jen tři demokraté: Kennedy, Johnson a Carter.
Nebyla to jen zahraniční politika, která rozhodovala. Plná čtvrtina voličů uvedla, že se bude při hlasování řídit nejprve tím, jak je spokojena se svou ekonomickou situací. Očekávalo se, že to nahraje především demokratům,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
