Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Kultura

Svatý Václav pro každého

V historické publicistice se většímu zájmu autorů i čtenářů těší konfliktní situace s bouřlivým vývojem než vzácné chvíle, kdy se zdá, že vášně utichají a nesváry spějí ke klidnému, počestnému a spravedlivému vyřešení. I proto se nejvíc studií o první československé republice věnuje jejímu vzniku či zániku. Dějinný okamžik, který si vybral novinář a spisovatel Petr Placák za téma své diplomové práce z oboru historie, jejíž rozšířené knižní vydání nyní vychází pod názvem Svatováclavské milénium - Češi, Němci a Slováci v roce 1929, leží skoro přesně uprostřed. V jedenáctém roce své samostatnosti působilo Československo jako stabilizovaný stát, který překonal hrozivé sociální napětí prvních let existence a začal se vyrovnávat i se složitou národnostní problematikou. Oslavy tisícího výročí mučednické smrti patrona země měly světu připomenout, že mladá republika navázala na dávné tradice české státnosti. Placákova analýza jejich průběhu ovšem ukazuje, že výklad svatováclavské tradice se v různých společenských segmentech dosti lišil.

Pokus o smír

Kníže Václav patří k prvním historicky doloženým postavám, které vystupují z přítmí počátků českých dějin, a dozvídáme se o něm hlavně z legend, tedy z pramenů, jejichž interpretace je problematická. Shoda převládá v hodnocení náboženského významu jeho osobnosti, pro niž křesťanství neznamenalo jen příklon k vyspělejšímu civilizačnímu konceptu, ale především niternou mravní výzvu, o politických souvislostech…

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].