Minulý týden se židle ukrajinského prezidenta Leonida Kučmy opět lehce zatřásla v důsledku masových protestů organizovaných opozicí. Bouře stejného rozsahu se konaly naposledy na jaře 1999. Tehdy, jakož i nyní, demonstranti požadovali Kučmovu demisi a obviňovali ho z únosu a vraždy novináře Heorhije Honhadzeho, která byla spáchána před třemi lety. Tlak z ulice však prezidenta ani tentokrát nesmetl.
Kompromitující pásky
Potíže, s nimiž Kučma zápolí, jsou však i jiného druhu. Ze Spojených států se v minulých dnech ozvalo obvinění, že se Ukrajina angažovala v prodeji zbraní do Iráku. Měla tam před třemi lety vyvézt moderní, tzv. pasivní radarové systémy Kolčuga, jež jsou schopné odhalovat cizí letouny, aniž by samy mohly být vysledovány. Americký deník The New York Times nařkl minulé úterý Kučmu, že o zakázce věděl. List citoval přepis nahrávek telefonátů, které právě před třemi lety vyvezl ze země člen prezidentské ochranky Mykola Melnyčenko. V americkém i ukrajinském tisku se opakovaně objevily přepisy Kučmova rozhovoru s Valerijem Malevem, bývalým ředitelem státního podniku Ukrspecexport, jenž obchod navrhl. Není bez zajímavosti, že krátce po údajném uskutečnění transakce, za kterou měla Ukrajina přes jordánského prostředníka dostat sto milionů dolarů, zahynul Malev v autonehodě. Kučma sice tvrdí, že jsou všechna obvinění vykonstruovaná opozicí, ale skandál už začal nabírat mezinárodní obrátky. Spojené státy zastavily Ukrajině část pomoci v…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
