Od nástupu vlády Mikuláše Dzurindy v listopadu 1998 ještě nebyly slovensko-maďarské vztahy tak vyhrocené jako nyní. Předmětem prudké roztržky se stal zákon o zahraničních Maďarech, který schválil budapešťský parlament loni v červnu a jenž na Nový rok vstoupil v platnost.
Levné tramvajenky
Hned první letošní pracovní den vzaly tisíce slovenských Maďarů útokem ambasádu v Bratislavě a konzulát v Košicích, aby podaly žádost o vydání „průkazu zahraničního Maďara“, jehož nárokovatelnost vyplývá ze zmíněného zákona. Vlastnictví průkazu přináší řadu výhod, například cestování hromadnou dopravou se slevou v „mateřské zemi“ (důchodci dokonce zadarmo), levnější vstupenky do maďarských kulturních institucí a automatické pracovní povolení v Maďarsku na tři měsíce v roce. Rodiče dětí, které chodí na Slovensku do maďarské školy, mají nárok na příspěvek až 20 000 forintů ročně (přibližně 2600 korun) z Budapešti. Ačkoli o zákonu bylo rozhodnuto v polovině června 2001, masový zájem o průkaz vyvolal na slovenské scéně velký rozruch. Strany se začaly předhánět v míře radikalismu, s nímž odsoudily „aroganci Maďarů“, „narušení suverenity země“ a podobně. Nejdále zašly dvě nástupkyně rozštěpené Slovenské národní strany (SNS). Větev v čele s Annou Malíkovou navrhla odejmout mandáty těm poslancům Strany maďarské koalice (SMK), kteří si průkaz pořídí. Frakce Jána Sloty, nazývaná Pravá SNS, kontrovala návrhem vypovědět smlouvy o přátelství a spolupráci, uzavřené mezi…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
