Před osmnácti měsíci začala v Makedonii válka a před rokem přišly do země jednotky NATO. I když hlavní síly albánských rebelů (UČK) složily po podpisu mírových dohod zbraně, menší odštěpenecké oddíly pokračují v ozbrojeném boji a likvidují nepohodlné politiky. V reakci na tento vývoj se radikalizuje i část Makedonců, a země tak nemá ke skutečnému klidu o mnoho blíž než před rokem. Proto už samotné konání parlamentních voleb, které proběhly v neděli 15. září, bylo malým zázrakem. Výsledek nicméně odpovídá tomu, čím Makedonie v uplynulých dvou letech prošla, a jen potvrdil přetrvávající rozdělení země.
Zatkněte vítěze
Volby byly poměrně přesným vyjádřením pocitů obou hlavních národností tohoto dvoumilionového státu - Makedonců a Albánců - nad výsledky mírových dohod, jež pod tlakem Evropské unie a NATO podepsaly. Pocitu Makedonců, že válku prohráli, a přesvědčení velké části Albánců, že její rozpoutání bylo správným krokem, který jim přinesl zisky. Dohody fakticky dělí zemi na dvě etnické části, dávají Albáncům rovnoprávnost druhého státního národa a podle mnohých Makedonců jsou jen předstupněm k rozpadu země a vytvoření Velké Albánie. Drtivá většina Albánců, kteří tvoří zhruba čtyřicet procent obyvatelstva země, dala svůj hlas Unii pro demokratickou integraci (UDI - ve 120členném parlamentu získala šestnáct křesel). Naopak zcela propadly strany, které dosud prosazovaly umírněnou politiku před bojem, s vládami ve Skopje spolupracovaly a měly v…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
