Uplynulou neděli tomu byly tři roky, co se ujala funkce současná Evropská komise. Před evropskými poslanci tehdy její šéf Romano Prodi hřměl, že prioritou celého týmu bude úřadovnu EU „reformovat“ - očistit ji od korupce, která bujela v jejím nitru. Byl to logický krok. V březnu stejného roku podali dosavadní komisaři demisi, poté co nenápadný úředník Paul van Buitenen zveřejnil důkazy o podvodech, zneužívání pravomocí a peněz zaměstnanci Komise. Reformou bruselské administrativy byl pověřen britský labourista a komisař Neil Kinnock. Představil stovky stran „akčních plánů“, které měly posílit odpovědnost každého zaměstnance za svou práci a svěřené peníze. Jedním z významných bodů bylo zaručit anonymitu a ochranu těm úředníkům, kteří sami upozorní na nepravost. Události posledních týdnů však ukazují, jak stále vzdálená rétorickým slibům je úřednická realita v Bruselu.
Žalovat se nevyplácí
Co se stalo? Jedna z účetních Komise, Marta Andreasenová, letos v květnu napsala dopisy předsedovi Prodimu a Účetnímu dvoru EU, v nichž vyjádřila své obavy, že počítačový systém Sincom, s jehož pomocí se spravuje 98miliardový rozpočet Unie, je zneužitelný k podvodům. Krátce na to jí komisařka pro rozpočet Michaele Schreyerová oznámila, že bude převelena na jiné místo, a v červenci přišla zpráva od personálního šéfa Kinnocka, že ji Komise hodlá propustit a zahájit proti ní disciplinární řízení. Den na to Andreasenová informovala o své nedůvěře k Sincomu evropské…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
