Za dvanáct let zažilo Česko výměnu politických předáků ve vládě, parlamentu i na radnicích. S čím ale nemáme naprosto žádné zkušenosti, je náhrada Václava Havla na postu prezidenta. Dvanáct let se vážně nehovořilo o jeho nástupci, podobné je to ale ještě čtyři měsíce před tím, kdy už nový prezident opravdu zvolen být musí. Poslední debaty vyvolal expremiér Miloš Zeman, když připomněl svůj zájem o křeslo. Také jemu bylo odpovědí mrazivé mlčení. Zatím je jisté, že i tentokrát se hlava státu bude volit nepřímo.
Počkejte na Senát
Nejčastěji jsou mezi možnými prezidentskými kandidáty jmenováni předseda ODS Václav Klaus, předseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL), senátorka Jaroslava Moserová (ODA), expremiér Miloš Zeman (ČSSD) a ombudsman Otakar Motejl. Politici ale zpravidla přiznávají, že jména padají jen proto, aby bylo o kom mluvit. Václav Klaus je přijatelný pouze pro ODS, přitom nemá jasnou podporu celé strany. „Je chyba, že jsme dosud nehledali mimo stranu, když ani podpora Klausovi není nějak výrazná,“ říká senátor Přemysl Sobotka a dodává: „V tuto chvíli se víc než o prezidentském kandidátovi také mluví o tom, kdo by mohl nahradit Václava Klause v čele strany.“ Klaus se o své kandidatuře nechce bavit. KDU-ČSL nominovala Petra Pitharta. „Je dobře vnímán v cizině a je hodně komunikativní. Výhodou je i to, že by nešel jako Václav Havel tak ostře do konfliktu s KSČM, přesto by se snažil nedávat jim prostor,“ říká místopředsedkyně lidovců Zuzana…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
