Na Slovensku se volební kampaň blíží vrcholu a první pohled na ni je vskutku paradoxní. Informační servis elektronických médií, co se týče zpráv z politického života, je chudší než kdykoli v období „nekampaně“. Čím je tento stav způsoben?
Zářez po 13 letech
Anomálie je dána mimořádně špatným komplexem zákonů, jež upravují průběh kampaně tak nešťastně, že fakticky každou standardní informaci ze stranické akce i vystoupení kandidujícího politika lze interpretovat jako politickou reklamu, což je zakázáno. Jde o absurdní situaci, ležící plně na odpovědnosti politiků, kteří se navzdory opakovaným výzvám nerozhýbali k novele příslušných zákonů. Nelze se ubránit dojmu, že především z úzce stranických pohnutek; především Hnutí za demokratické Slovensko, křesťanským demokratům (KDH) a Straně maďarské koalice (SMK), které mají stabilní voličský kádr, by hrála do karet spíše nižší voličská účast. I proto je zdánlivě paradoxem číslo 2, že mezi ústřední témata kampaně patří novelizace volebního zákona. Jde ale vskutku jen o zdání; motivací není lepší informovanost voličů v budoucnosti, nýbrž radikální změna politického systému. Toto téma je zajímavé tím, že je jediné, kde se rýsuje téměř jednomyslný soulad politických sil, jež budou tvořit kostru příštího parlamentu. HZDS (předseda Vladimír Mečiar), Smer (předseda Robert Fico), Slovenská demokratická a křesťanská unie (SDKÚ, premiér Mikuláš Dzurinda), ANO (mediální magnát Pavol Rusko) i Hnutí za demokracii …
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
