Privatizace chemického průmyslu definitivně končí krachem. Co nedávný ministr průmyslu Miroslav Grégr vymyslel a premiér Miloš Zeman prosadil, leží v troskách. Druhý největší český podnik Unipetrol měl totiž koupit slovenský podnikatel Andrej Babiš, dosud ho ale nezaplatil a podle zpráv Respektu nyní prodej zamítl Úřad na ochranu hospodářské soutěže. Ministři nové vlády dnes mohou sčítat miliardové ztráty z nepodařené akce, divit se kouskům finančního žongléra z Bratislavy nebo hlouposti svých předchůdců. Rozhodně se ale budou muset zamyslet nad tím, co vlastně dál s kdysi slavnou českou chemií. Ministrovi průmyslu Jiřímu Rusnokovi není co závidět.
Agrofert a tři majoritní vlastníci
Unipetrol v dnešní podobě stvořila Klausova vláda v roce 1997, když do jednoho holdingu převedla pět firem - od zpracovatelů surové ropy litvínovského Chemopetrolu a kralupského Kaučuku až po Benzinu s jejími třemi sty padesáti pumpami. Zemanova vláda přidala další podniky, například Spolanu, Paramo anebo Fatru Napajedla. Firmy Unipetrolu jsou navíc majetkově propojeny se čtyřicítkou dalších společností. Loni v prosinci pak vláda rozhodla, že chemického mamuta prodá. Privatizace nese řadu znaků charakteristických pro korupční chování Zemanova kabinetu. Ministři odmítli britskou Rotch Energy, která nabízela patnáct miliard korun, a přiklepli Unipetrol za necelých dvanáct miliard společnosti Agrofert, kterou při jednáních od počátku reprezentoval její generální ředitel…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
