Republika má za sebou další více než stoletou vodu. Tentokrát po pěti letech udeřila v Čechách. Desítky kilometrů čtverečních území se opět ocitly pod vodou, zaplaveny jsou podniky i domy. Desítky tisíc lidí přišly o majetek a čtrnáct z nich bohužel i o život. Spolu s tím, jak voda pozvolna opadává, začínají se vynořovat i první návrhy, jak to zařídit, aby se podobná zkáza už příště neopakovala.
Skvělí inženýři
Přestože jsou nabízené recepty vesměs protichůdné, mají na první pohled společného jmenovatele - peníze. Na protipovodňová opatření je třeba dávat mnohem více peněz než dosud, nechal se slyšet mezi prvními premiér Vladimír Špidla. Vodohospodáři se bez váhání přidali: Opět se ukázalo, že přehrady a regulace ochránily města před nejhorším, dejte nám více peněz a ochráníme vás ještě lépe, říkají jedni. Více peněz ano, ale je za ně třeba budovat především suché poldry, odsunuté hráze a území řízené inundace, oponují druzí. Ozvali se i meliorátoři (dnes krajinní inženýři): Peníze jsou skutečně potřeba, využít by se ale měly ke stavbám malých vodních nádrží, záchytných příkopů, teras a průlehů v polích. Přírodovědci zdánlivě říkají něco jiného - je potřeba se zaměřit na revitalizaci krajiny, neboť její retenční schopnost je drasticky snížena a všechna voda z krajiny hned odteče. Přitom však nedokáží ve vlastním rezortu ohlídat komerčně motivované narušování přírody ani v nejsvětějších rezervacích národních parků. Proč? Inu, chybí jim peníze,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
