Spíše převoz popové hvězdy než hledaného zločince připomínala eskorta bývalého šéfa slovenské tajné služby a poslance HZDS Ivana Lexy z jihoafrického luxusního penzionu do bratislavského vězení. Lexa před třemi lety utekl před vyšetřováním. Kriminalisté proti němu vznesli řadu obvinění od zpronevěry peněz v tajné službě, ztráty funkčních střelných zbraní a sabotáže namířené proti prezidentovi až po zosnování únosu jeho syna a podílu na vraždě korunního svědka únosu. Zprávy o následném Lexově pohybu (šéf HZDS Vladimír Mečiar mu po minulých volbách přepustil svůj poslanecký mandát a tím i imunitu, se kterou se vyšetřovatelé neustále musejí potýkat) zaváněly exotikou: Rusko, Kuba, Grenada, Jihoafrická republika.
Čas pro zatčení
Senzaci nezpůsobil ani tak fakt, že se Lexu podařilo vystopovat, jako spíše jeho proměna. Ze Slovenska utekl zarostlý muž s nadváhou a arogantním výrazem v odulém obličeji. Vedle eskortujících jihoafrických policistů však v letadle seděl pohublý bodrý chlapík s oholenou tváří, pro mnohé téměř sympaťák. Reakce médií na to byla poněkud nešťastná. Proměna zevnějšku přece nic nemění na obviněních, že se v době jeho šéfování důležitá státní instituce podílela na zločinech. Bulvár ale i z vážných věcí dokáže udělat frašku. Novináři, z nichž mnozí si už atmosféru špiclování a strachu z tehdy všemocné tajné služby nepamatují nebo ji ani nezažili, Lexovi v letadle kladli naivní otázky. Opravdu jste se podílel na zločinech? Nebo jste…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
