Rozhovor s evropským komisařem pro rozšíření Günterem Verheugenem, který minulé úterý spolu s příslušným komentářem otiskl list Frankfurter Allgemeine Zeitung, patří k těm důležitým - pro náš vstup do EU i vztahy k sousedům. V době, kdy běží zjitřená debata o tzv. Benešových dekretech, je Verheugen k Česku a jeho postojům až překvapivě vstřícný. Benešovy dekrety považuje již za právně irelevantní a zákon o amnestii z roku 1946 chápe jako právní ochranu odbojářů. Až si tím vysloužil odsudek komentátora FAZ Bertholda Kohlera: prý brání zákon, který legalizoval tisícinásobné vraždy a jiné násilné zločiny na vyhnancích. Verheugen chce po Česku jediné: politické gesto, které by postavilo soužití se sousedy na bázi důvěry a smíru. Právě to ale vidí jako „nejobtížnější součást našich snah“. Nemluví do větru. V rámci českých voleb a volební kampaně v Německu se rozjelo další kolo česko-německých sporů.
Proč gesto?
Německo-české vztahy propadly tak hluboko, jak by si před pěti lety nikdo nepomyslel, napsal 13. června v týdeníku Die Zeit komentátor Christian Schmidt-Häuer po návštěvě předvolební Prahy. Má pravdu. Atmosféra je zcela jiná než v lednu 1997, v době podpisu česko-německé deklarace, ale u nás jako by to nikoho netrápilo. Současný vztah Prahy k poválečné historii už na německé straně není věcí „revanšistických štváčů“, lobbistů, určitých názorových směrů, ale celé politické scény. Vždyť i německý ministr vnitra Otto Schily (SPD) se 18. května…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
