„Je nutné naučit se dívat na krajinu jako celek, být její součástí, a ne ji jenom ekonomicky využívat,“ říká tajemník Asociace soukromých zemědělců Michal Pospíšil. Jako v každé části země, dobré a špatné příklady se najdou i na jižní Moravě.
Stín v letním vedru
Po levé straně dálnice z Brna do Bratislavy se vynořuje malý kopeček obklopený vinicemi, u jehož paty můžeme spatřit pro tento kraj ojedinělý výjev - vysoké stromy. Na vrcholku kopce zvaného Hradiště se skví bílá kaplička. „Je to naše nejvyšší místo,“ říká o kopci, který má vrchol 250 metrů nad mořskou hladinou, starosta přilehlého třítisícového městečka Velké Bílovice Antonín Svoboda (nezávislý). „Přišlo nám, že této krajině chybí dominanta. Tak jsme se rozhodli postavit na vrcholku kapličku.“ O tom, jak bude vypadat, rozhodli samotní občané. Ve sbírce vybrali přes 300 tisíc korun, zbývajících deset tisíc dodala radnice a před měsícem byla kaple slavnostně vysvěcena. Stavba je symbolickým vrcholem místních aktivit na obnovu životního prostředí. Město si totiž už před sedmi lety nechalo vypracovat tzv. plán ekologické stability. „Chtěli jsme krajinu zdevastovanou hospodářstvím osmdesátých let znovu obnovit,“ říká starosta Svoboda. „Já pocházím ze Zlína, kde jsem byl zvyklý na vysoké stromy a členitou krajinu. To mi tady chybělo,“ dodává. Město tak na svých pozemcích předvedlo zdejším zemědělcům, jak lze skloubit ekonomiku s ochranou krajiny. Vysázeli přes 50 tisíc listnáčů, vytvořili dva…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
