Počátkem devadesátých let se návštěvníci ze svobodného světa podivovali počtu českých knihkupectví i jejich výhodnému umístění v samém středu měst, kde se jinde ve světě nacházejí drahá lahůdkářství, luxusní butiky, prodejny klenotů, švýcarských hodinek či značkových brýlí. Od domorodců se zpravidla dozvídali o neobyčejné příchylnosti českého národa k literatuře, nabízelo se však i jiné vysvětlení. Zatímco výkladní skříně obchodů s šatstvem, elektronikou či jiným reálným zbožím často vykazovaly ubohý sortiment za nepřiměřeně vysoké ceny, vkusné obálky ve výlohách knihkupectví simulovaly pohodu a dostatek. Obzvlášť pěkně se tam vyjímaly kuchařské knihy, na jejichž lesklých obálkách se skvělo maso, které chybělo v řeznictvích, nebo ovoce skryté jinak pod zelinářskými pulty. Za Husáka šly kuchařky na dračku. Frustrovaný lid si nad pánvemi a hrnci vybíjel tvořivost, pro níž jinak nenacházel uplatnění, a nemožnost cestovat si vynahrazoval domácím kuchtěním exotických specialit. Po převratu se prvním soukromým nakladatelům zdálo, že se na tak osvědčeném artiklu, jakým jsou kuchařky, nedá nevydělat, vesměs se však ošklivě přepočítali. Všeobecnou frustraci vystřídal u části národa stres z nedostatku času, a kdo čas měl, nemohl si hodování dovolit z finančních důvodů. Ve zlevněných výprodejích dodnes nacházíme zbytky nákladů kuchařských knih, jež byly tehdy chaoticky přejímané od západních nakladatelů i s obrazovým vybavením a vydány často v nedbalém překladu bez nezbytných…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
