Před čtrnácti dny byla v Letohrádku královny Anny na Pražském hradě otevřena stálá expozice afrického umění, které českému státu daroval sběratel Reiner Kreissl (1924). Rodák ze sudetské obce Děkov pochází z rodiny bohatého zemědělce: otec byl Němec, matka Češka. Od mládí se zajímal o umění a časem se stal uznávaným znalcem a sběratelem starožitností. V 50. letech pracoval jako vedoucí obchodu se starožitnostmi v Teplicích, r. 1963 emigroval do Mnichova, kde se stal nákupčím a posléze ředitelem jedné z největších německých aukčních síní. Po převratu 1989 se rozhodl věnovat značnou část svých cenných sbírek českému státu. Mezi nejvýznamnější dary patří sbírka 1250 anatolských koberců miliardové hodnoty (Náprstkově muzeu, kde jsou uloženy, financuje i jejich údržbu) a zmíněná kolekce téměř pěti set uměleckých děl z Afriky. Reineru Kreisslovi udělil v roce 2001 prezident Havel „Medaili za zásluhy“.
Jak se člověk stane sběratelem umění?
Začalo to vlastně, už když mi byly čtyři. Sbíral jsem barevné střepy, které jsem našel na haldách, a dělal z nich takové mozaiky. Měl jsem tetu, Taussigovou, byla českého původu po babičce a vzala si bohatého Žida, chmelaře Taussiga. Jezdili k nám v obrovském voze se šoférem, měli jsme se moc rádi. No a jednou k nám přijeli a já jsem si zrovna hrál s těmi střepy. Teta to viděla a říkala: Prodáš mi ty střepy? Kolik za ně chceš? Já jsem nevěděl, a tak se ptám: Kolik mi dáš? A ona: Pět korun. Víte, kolik to bylo v roce 1928…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
