„Premiéři přicházejí, premiéři odcházejí. Minulé pondělí ve čtvrt na pět odpoledne pod těžkými mračny nad Paříží poslal Lionel Jospin polibek svým spolupracovníkům a nastoupil do vozu, který jej odvezl do politického zapomnění.“ Takto popsal týdeník The Economist konec Jospinova pětiletého premiérování. Později šel opačným směrem po schodech paláce Matignon, sídla francouzské vlády, Jean-Pierre Raffarin. Nový ministerský předseda se krátce usmál do objektivů kamer a poté zmizel uvnitř budovy. Na rozdíl od Lionela Jospina, který se vzdal všech politických funkcí a nyní se hodlá věnovat „životu - cestování a možná nějakému psaní“, na Raffarina čeká spousta práce. Parlamentní volby, jedny z nejdůležitějších v dějinách páté republiky, jsou už za čtyři týdny.
Proti běhu času
Raffarinova vláda má v podstatě jeden úkol a cíl zároveň: přesvědčit francouzské voliče, že neudělají chybu, když ve volbách dají hlas pravici, čímž zajistí soulad moci v zemi po pěti letech kohabitace. V praxi to znamená udělat maximum v těch oblastech, které Francouze nejvíce zajímají nebo znepokojují. Kabinet pravého středu v čele s umírněným liberálem Raffarinem začal směle. Na svém prvním zasedání si ministři za přítomnosti staronového šéfa státu Jacquese Chiraka vytyčili priority, mezi nimiž není nic menšího než boj proti kriminalitě, uvolnění smyčky zkráceného pracovního týdne a snížení daně z příjmu obyvatelstva o pět procent. "Na zodpovězení těch nejpalčivějších otázek…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
