Každý rok zdejší soudci rozhodnou, že přes dva tisíce dětí musí odejít ze své rodiny do ústavu. Jen ve zlomku těchto případů je důvodem týrání nebo zneužívání dítěte či jeho trestná činnost. Většinou stačí, že rodina má málo peněz, problémy s bydlením, nedokáže se dostatečně starat o domácnost nebo dítě často nechodí do školy. Návrh na ústavní výchovu dává okresní úřad. Protože se předpokládá rozpor zájmů rodičů a dítěte, určí mu soud opatrovníka - až donedávna jím byl opět výhradně okresní úřad. Těžko se pak divit, že jednou podaný návrh téměř vždy skončil ústavní výchovou. Ale loni nastal zlom. Šest soudců určilo opatrovníkem občanské sdružení Střep, které se zabývá sociální pomocí rodinám s dětmi. „Uvědomila jsem si, že není vhodné, aby ten, kdo žaluje, byl zároveň opatrovníkem. Chci mít při rozhodování k dispozici i pohled někoho jiného,“ vysvětluje předsedkyně Okresního soudu v Mělníku Jana Štorková, proč se odhodlala ke změně. Ve dvou zatím uzavřených případech se soud přiklonil k názoru Střepu a děti zůstaly s rodiči.
Ze Španělska za mříže
Třináctiletý Roman jednou či dvakrát týdně nepřišel do školy. Matka ho sice omlouvala, učitelé jí ale postupně přestali věřit. Nakonec rodinu nahlásili na sociálním odboru. Protože se matka s úředníky odmítala bavit, byl jí dohled uložen soudem. Pak romská žena se synem a druhem odjela na zájezd do Španělska a zůstali tam celý rok. Úředníci o tom neměli ani tušení a škola jim hlásila, že Roman přestal…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 35 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
