Střízlivě předvídat, co se bude dít za dvě či tři desítky let, je dnes obtížnější než kdykoli v minulosti. Nechceme-li však být tím, co přijde, nepříjemně zaskočeni, nezbývá než se alespoň rámcových odhadů odvážit. Týdeník The Economist proto vyzval dvaadevadesátiletého profesora Petera Druckera, který publikoval víc než 30 knih o různých aspektech společnosti a ekonomiky, aby shrnul výsledky svých výzkumů zaměřených na další vývoj společnosti. Rozsáhlý esej nazvaný The next society (Příští společnost) pak Economist publikoval v závěru loňského roku. Podívejme se, k jakým závěrům respektovaný vědec došel.
Stárnoucí populace a přistěhovalci
Základní tezí, s níž Drucker pracuje, je předpoklad, že mnohem více než takzvaná nová ekonomika a nové technologie budou dění v příští dekádě ovlivňovat sociální změny. Poprvé v historii lidé žijí déle než instituce, poprvé se začíná hovořit o kariéře první a druhé poloviny života a poprvé se v evropské populaci výrazně snižuje počet mladých lidí. Mnoho z nás tak bude za patnáct let navštěvovat dnes neexistující univerzity, pracovat ve dnes neexistujících centrech a zřejmě se i bolestivě potýkat s penzijním systémem, upozorňuje Drucker. Svá tvrzení dokládá čísly. Vezměme si za příklad Německo, třetí největší světovou ekonomiku, která výrazně ovlivňuje i dění u nás. Dnes je pětina Němců starších 65 let. V roce 2030 to bude polovina a pokud se demografický trend (1,3 dítěte na ženu) nezmění, bude populace dále…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 35 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
