Řekni mi, co si myslíš o Benešových dekretech, a já ti řeknu, kdo jsi - dala by se použít parafráze známého rčení na naši politickou scénu před parlamentními volbami Léta Páně 2002, a jeden se nestačí divit. Lídr tuzemské jediné „pravé“ pravice, neoliberál i konzervativec v jedné osobě Václav Klaus navrhuje, aby parlament přijal zákon, který by ocenil zásluhy socialistického prezidenta Edvarda Beneše, a jeho strana obhajuje tzv. prezidentské dekrety, které vedly k „znárodnění“ majetku takového rozsahu a hloubky, že to nemá v poválečné Evropě obdoby. Aby toho nebylo dost, prosazuje Klaus na toto téma rozpravu v parlamentu: rozuměj, připravuje předvolební exhibici komunistickým „národovcům“. Komunisté jsou přece nejvěrnější strážci odkazu národně socialistické poválečné revoluce. »Pro« dekrety se ale vyslovuje i antikomunista Petr Cibulka. Zřejmě se rýsuje nová Národní fronta.
Sovětizace ČSR
Podívejme se nejprve trochu do historie. Prezidentské dekrety spolu s Košickým vládním programem podstatným způsobem určovaly charakter tzv. třetí republiky (1945–1948). Na základě revolučního zákonodárství, které ODS tak vehementně hájí, byly zestátněny tisíce středních a velkých průmyslových podniků a miliony hektarů zemědělské půdy. Prvorepubliková demokratická státní správa byla nahrazena všemocnými revolučními národními výbory, které byly ovládány komunisty a měly obrovskou pravomoc - rozhodovaly o udělení občanských práv či internaci osob; na…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
