Na konci listopadu roku 1991 se filozof a esejista Vilém Flusser vrátil po 52 letech emigrace do rodné Prahy. Už druhý den jeho návratu ale auto vezoucí 71letého filozofa nedaleko Prahy havarovalo a Flusser při nehodě zahynul. S jeho dílem, napsaným v několika světových jazycích, se tak můžeme v češtině seznamovat až po jeho smrti. Na jednu stranu je to obrovská škoda, neboť Flusser usiloval o vyhmátnutí toho, co se v lidském myšlení a vnímání teprve rodí; snažil se být nekonjunkturalisticky, opravdově současný. Na stranu druhou tak ale můžeme z dnešního pohledu lépe ověřovat autorovy myšlenky a vizionářské předpovědi. Kromě jiného filozof uvažoval o tom, jaký vliv na jedince a společnost měl vznik fotografie a co pro lidstvo znamenají obrazy, tvořené za pomoci technických prostředků. Z této Flusserovy linie česky v roce 1994 vyšel esej Za filosofii fotografie (originál 1983). Nyní přeložená kniha Do universa technických obrazů pochází z roku 1985 a Flusser v ní souvisleji a konkrétněji rozvedl argumenty z přehuštěného textu Za filosofii fotografie.
Na život a na smrt
Pojmem Universum technických obrazů autor rozumí fotografii, film, televizi, video, počítačové monitory, tedy média a technické prostředky, jež čím dál více přebírají roli, kterou „dosud zastávaly lineární texty, totiž funkci přenášet informace důležité pro společnost i jedince“. Flusser přikládá této změně velkou důležitost: "Jedná se o kulturní revoluci, jejíž rozsah a důsledky…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
