Ani po jedenácti letech nezávislosti nemají voliči na Ukrajině příliš svobodnou volbu. Politický, administrativní a informační tlak, jemuž musí čelit nejen opozice, ale i běžní lidé, připomíná situaci v sousedním Bělorusku, jež je však na rozdíl od prozápadní Ukrajiny obecně uznávanou diktaturou. Volby do Nejvyšší rady, ukrajinského parlamentu, které se budou konat tuto neděli, jsou přesto očekávány s napětím. Podle průzkumů je favoritem proreformní opoziční koalice Naše Ukrajina v čele s bývalým premiérem Viktorem Juščenkem. V těsném závěsu za ní je ovšem Komunistická strana, které šéfuje Petro Symoněnko. O hlasy voličů se uchází celkem 33 uskupení, ale jen asi osm z nich má šanci prorazit zákonem danou čtyřprocentní bariéru pro vstup.
Dirigent Kučma
Ukrajinský politický systém je zvláštní v tom, že je vláda přímo podřízena prezidentovi. Hlava státu má rozsáhlé výkonné pravomoci a její postavení je srovnatelné s rolí amerického prezidenta. Ovšem Leonid Kučma je na hony vzdálen tomu, aby mohl být co do úcty k demokracii srovnáván se šéfem Bílého domu. Jeho nynější úřednickou vládu podporují jen strany, které tak či onak vznikly z komunistické partaje. Evropská unie, strachující se o budoucí kurz Ukrajiny, Kyjev vyzvala, aby zajistil férovost hlasování. Mnohé strany, kromě bloku Za jednotnou Ukrajinu (řídí jej Volodimir Litvin, vedoucí kanceláře prezidenta Leonida Kučmy), se už s nátlakem setkaly. Státní média nejsou podrobena okaté cenzuře, ale…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
