Andy Ihnatko ve svém již pět let starém slovníku moderního internetového slangu definuje reálný svět jako „ten, kam se nedá dostat pomocí klávesnice. Je hezké jej navštívit, je užitečný, když vám dojde coca-cola, ale žít byste tam nechtěli.“
Včerejší móda
Jakým jazykem mluví a píše generace, která tuto definici přijímá? Britský univerzitní profesor David Crystal, jedna z největších autorit v oblasti moderní lingvistiky, se ve své nejnovější knize „Jazyk a internet“ zabývá právě důsledky existence webu, elektronické pošty, SMS a podobných vymožeností pro vývoj jazyka, jeho slovní zásobu, stylistiku, vztah mezi mluvenou a psanou formou. Přestože se zabývá téměř výhradně angličtinou, některé z jeho závěrů lze aplikovat i u nás. Ty ostatní pak bezpochyby stojí za důkladné zamyšlení. Tvůrce webu Tim Berners-Lee, jehož David Crystal cituje hned v předmluvě své knihy, byl jedním z prvních, kdo postřehli a začali veřejně hlásat, že internet je spíše společenským než technickým vynálezem. Mění životní styl, zájmy a preference svých uživatelů. A přestože se stále ještě netýká lidstva jako celku, ale pouze bohaté a vzdělané menšiny, jejím prostřednictvím působí i na mnoho dalších lidí. Důležitým mechanismem takového působení je jazyk a jeho proměny. Nejviditelněji, ale také nejprchavěji se vliv internetu projevuje ve slovní zásobě. Módní slova a obraty jako „wired“ (připojen; v přeneseném významu: v kontaktu, připraven k řešení problému) či „bandwidth“ …
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
