Vcelku nevinná řečnická poznámka o prokorupčním chování současné vlády v redakčním článku týdeníku Respekt o obecných aspektech korupce a jejím vztahu k demokracii přerostla téměř do války mezi vládou a Respektem. Zmíněná poznámka patrně ťala do živého masa, jinak si nelze podrážděnou reakci vlády vysvětlit. Podívejme se na podstatu inkriminovaného výroku ze vzdálenější perspektivy. Nevládní organizace Transparency International soustavně zahrnuje Českou republiku do svého šetření korupčního prostředí od roku 1996. Každý rok publikuje žebříček zemí seřazený dle indexu vnímání korupce. Tento index, založený na výběrových šetřeních, je objektivní možností, jak měřit skutečnou míru korumpovanosti země. Jeho hlavní výhodou je, že mapuje též latentní formy korupce, tedy onu skrytou část, která není evidována policejními ani jinými podobnými statistikami. Výsledné hodnocení je potom pro všechny země přepočteno tak, aby byly přímo srovnatelné v publikovaném žebříčku. Hodnoty indexu sahají od nuly do desíti, kde nula značí zcela korumpovanou zemi a desítka prostředí bez korupce. Prostý pohled na graf ukazuje, že v polovině devadesátých let byly Polsko, Maďarsko i Česká republika na srovnatelné úrovni. Zatímco Maďarsko vykazuje mírně se zlepšující tendenci, Česko i Polsko rapidně upadají. Ovšem i zde je markantní rozdíl. Po počátečním rychlém propadu se situace v Polsku stabilizovala a v posledních letech již nedochází k dalšímu zhoršení. To bohužel nelze konstatovat o České…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
