Dlouhá debata o tzv. globalizaci, naposledy přiživená násilnými demonstracemi v Janově, se po útoku na Ameriku načas vytratila z novin. Jak svět pookřívá, demonstranti proti globalizaci jsou opět vidět a slyšet. Dva redaktoři týdeníku The Economist, editor John Miclethwaith a washingtonský zpravodaj Adrian Wooldridge, se rozhodli nejčastější argumenty demonstrantů přezkoumat. Výsledkem je text v posledním čísle časopisu Foreign Policy, jejž ve zkrácené podobě přetiskujeme.
Giganti slábnou
„Globalizace znamená vítězství gigantických firem.“ Nesmysl. Podle antiglobalistů dnes žijeme ve světě „Disneyfikace“ a „Coca-Colonizace“, v němž gigantické firmy zadupávají do země slabší rivaly a současně si dělají z národních vlád své bezmocné lokaje. Ve skutečnosti podíl velkých firem na celkové produkci klesá, nikoli stoupá. Globalizace totiž zásadně znevýhodnila dosavadní mocné ve prospěch nových hráčů na trhu. Díky odstraněným překážkám je snazší přístup ke kapitálu, technologiím i k trhům; dobré kontakty s místními vládami pozbyly na významu.Podle všech předpokladů by Motorola Inc. měla být vládcem světa bezdrátových telefonů. Jako první přece začala sériově vyrábět telefony do aut. Navíc sídlí v samotném srdci největšího světového trhu. Jenomže ji pokořila Nokia Corp., relativně malá firma z Finska, která se ještě před deseti lety zabývala více papírovými hygienickými potřebami než mobilními telefony a jejíž jedinou zbraní byly lepší výrobky a lepší…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
