Stav novinové krajiny v zemi není nikdy jen zprávou pro zasvěcené, ale vždy vypovídá i o celkovém stavu společnosti. Ve většině evropských zemí je mediální tisková krajina tvořena tradičními, seriózními, předplatitelskými novinami, které bojují o vliv. Příliš si nekonkurují s bulvárními plátky, kterým jde především o zisk a politicky většinou stojí za vládou. Podívejme se tímto klasickým prizmatem na českou mediální scénu. Odchylky svědčí o zdejší společnosti.
Najít vlastní cestu
Jako v jiných zemích se na českém trhu vyprofilovaly tři nadregionální či celostátní deníky: MF Dnes, Lidové noviny a Právo. Ve světě ale hlavní deníky nabízejí tři verze světa: většinou konzervativní, liberální a řekněme sociálnědemokratickou, v českých poměrech se rozdíly stírají.Kdybychom dali čtenáři přečíst přepsaný komentář z libovolných novin, velice těžko by z kontextu poznal, pro které z nich byl napsán. O čem tato skutečnost svědčí? Za prvé o vydavatelské nevyhraněnosti a za druhé o nevyzrálosti občanských postojů. Postoje občanů nemají vzhledem k tolikrát přerušené kontinuitě hluboké kořeny, strany nemají stará zázemí.Vydavatelská nevyhraněnost je zase dána tím, že dva z hlavních deníků - Lidové noviny a MF Dnes - mají jednoho majitele, což je v Evropě těžko představitelné, a oba poznamenal svým pojetím jeden šéfredaktor. Právo se zase nemůže výrazněji profilovat, protože se bojí ztráty části starých komunistických čtenářů.Zajímavé bude sledovat, kam umístí…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
