Co má sopečný výbuch společného s létem? Pravděpodobně nic, ale všimneme si ho spíše a detailněji než kdykoli jindy. V létě zkrátka vnímáme věci jinak. Jednak se toho méně děje v politice a jednak jsou mnozí na dovolené právě u Středozemního moře. Není tedy divu, že první stránky novin i televizní obrazovky plní záběry kouřící Etny, z níž vytéká žhavá láva. Kromě úchvatné podívané (zvláště v noci) nabízí totiž probuzená sopka divákům také ten „správný“ druh napětí: zatím sice ještě nedošlo k žádné tragédii, ale kdo ví, jak to všechno skončí. Je celkem pravděpodobné, že k ničemu vážnému nedojde, i když se to u sopek samozřejmě nikdy zaručit nedá.
Zlomová linie
Etna soptí celkem pravidelně každých pár let. Je to přitom ta nejlepší možná situace, jakou si dokážeme představit. Napětí se nehromadí a je odpouštěno jako pára z přetopeného kotle. Sopečný výbuch totiž nikdy nevypovídá pouze o situaci v jednom bodě, v tomto případě Etně, ale většinou o celé zlomové linii.Představme si, že Afrika se v některých svých částech rychlostí kolem dvou centimetrů za rok nasouvá na Evropu. V místě největších tlaků vznikají hory, z nichž nejvíc vynikají Alpy. Styk obou litosférických desek - evropské a arabské - je nerovný a rozčleněný řadou dílčích zlomů. Na některých tektonických mapách je arabská deska zakreslena jako přibližný obdélník, který jedním ostrým rohem tlačí proti Itálii. Právě na špici tohoto rohu, kde je tlak arabské desky největší, leží Etna. Od ní…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
