Minulou středu se ve Vídni konalo dlouho očekávané setkání ministrů zahraničí šesti středoevropských zemí - Polska, Maďarska, Slovenska, Slovinska, Česka a Rakouska. Cílem schůzky bylo položit základy pro budoucí úzkou spolupráci těchto zemí v rámci rozšířené Evropské unie. Soudě podle vyjádření všech zúčastněných se záměr v podstatě vydařil. Ministři se domluvili, ve kterých oblastech je tato spolupráce možná už nyní (například boj s kriminalitou) a že v příštích měsících proběhnou další podobná setkání. Kandidátským zemím navíc ve Vídni svitla naděje, že by Rakousko mohlo změnit anebo přinejmenším upravit svůj dosud neústupný požadavek omezit na sedm let volný pohyb pracovních sil po rozšíření Unie na východ. O konkrétních detailech se hostitelka setkání, rakouská ministryně Benita Ferrerová-Waldnerová, nezmínila. Z toho, co naznačila, ale vyplynulo, že by Rakousko mohlo posuzovat situaci u každé země zvlášť a přechodné období podstatně zkrátit.
Hudba budoucnosti
I tento náznak změny v postoji Vídně ukazuje, že původní koncepce „regionálního partnerství“ prodělala za poslední rok změnu. Když totiž ministryně Ferrerová-Waldnerová přišla loni na jaře s nápadem těsnější spolupráce středoevropských zemí, zdůrazňovala především její budoucí možnosti - například ovlivnit společným postupem celé šestky rozhodování v Unii. Čechům, Maďarům či Slovincům, kteří se v té době prokousávali prvními těžkými kapitolami při vyjednávání s Bruselem, musel takový…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 33 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
