Prvního ledna letošního roku se Řekové formálně vzdali své více než 2650 let staré měny a stali se 12. členem Evropské měnové unie (EMU). Drachmu, kterou se za Alexandra Velikého platilo téměř po celém antickém světě, nahradí v příštím roce bankovky a mince eura, již nyní však společná evropská měna ovládá athénskou burzu. Řecký premiér Costas Simitis během poselství národu na Nový rok s ulehčením prohlásil, že sen téměř 75 procent Řeků se po letech dřiny stal skutečností: „Euro nám otevírá nové obzory. Snad jsme si nemohli přát lepší vstup do třetího tisíciletí!“ Co tento krok znamená pro Řecko i celou Evropu?
Ustup a mlč
Třetí rok v životě eura s sebou kromě jeho prvního rozšíření přinesl ještě jednu zdánlivě formální změnu. Agenda spojená se společnou měnou bude po celý rok pod taktovkou Belgičanů, přestože ti převezmou štafetu půlročního předsednictví v Evropské unii až v červenci po Švédech. Pravidelných briefingů s vedením Evropské centrální banky (ECB) se bude letos zúčastňovat belgický ministr financí Didier Reynders, ačkoli dosud tak činil zástupce předsednické země Unie. Důvod je prostý: Švédsko není členem eurozóny. Švédský ministr financí Bosse Ringholm byl již loni v červnu požádán, aby od ledna uvolnil židli v ECB Reyndersovi. Francouzský šéf státní kasy Laurent Fabius zdůvodnil tento francouzsko-belgický návrh tvrzením, že zlepšení koordinace kroků v rámci skupiny euro-12 i těsnější spolupráce s ECB je nezbytností, neboť "oslabení…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 33 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
