0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Civilizace11. 3. 20014 minuty

Zapomenuté salvy na náměstí

,
Matěj Spurný

4. březen 1919 je pro Čechy významným dnem. Málokdo si to však uvědomuje. Nezapsal se totiž do historie ničím, na co bychom mohli být hrdi - masakrem sudetských Němců. O tom, že nepříjemné výročí je vytěsněno ze společenského povědomí, svědčí i fakt, že se o této významné události naší moderní historie neobjevila letos stejně jako v minulých letech ani žádná zmínka. Dějiny první republiky bohužel vnímáme stále příliš černobíle. Desítky mrtvých českých Němců z demonstrací nedlouho po vzniku samostatného státu se však zapsaly do paměti německé menšiny a významně spoluurčovaly její vztah k nově utvořenému státu.

Naši březnoví padlí

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Co se vlastně stalo? Od února 1919 se v Německém Rakousku konaly volby do Národního shromáždění. Čeští Němci z rozhodnutí pražské vlády volit nesměli, ve Vídni jim však přesto rezervovali mandáty. Když se pak 4. března rakouský parlament poprvé sešel, byly na stejný den v českém pohraničí ohlášeny demonstrace a stávka. Němci vyšli do ulic protestovat proti státu, který nechtěli - Československu. Demonstrace se konaly téměř ve všech významných městech s německou většinou. Proti nim byly nasazeny jednotky mnohdy nezkušených vojáků. Výsledek? Celkem čtyřiapadesát mrtvých a další desítky raněných Němců. Symbolem těchto událostí se stala Kadaň, kde byl průběh událostí nejtragičtější. Z rozčileného davu tam před radnicí totiž vyšel výstřel, na který československé vojsko odpovědělo palbou z kulometů. Střelba do davu si…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc