Napálení družstevníci z kampeliček se konečně dočkali. Sněmovna rozhodla, že jim stát vrátí peníze rozkradené vedením záložen. Požadovaných šest miliard dají kampeličkářům ze své kapsy ostatní občané. Těm se to ale moc nelíbí. Proč máme platit za hloupost neopatrných, ptají se daňoví poplatníci.
Láska k vlasti
„Při vzniku zákona o družstevních záložnách se do něj dostal paragraf, že stát ručí kampeličkám za škody až do výše osmdesáti procent,“ vysvětluje nucenou solidaritu poslanec Ivan Pilip. „Můžeme diskutovat o tom, že jde o špatný zákon, ale stát je povinen zaplatit.“ Při schvalování zákona o záložnách v roce 1995 se jeho autoři a stoupenci dovolávali především lásky k vlasti. České banky jsou nedůvěryhodné, zněl jejich argument, ale proto ještě není nutno strkat peníze cizím bankéřům. Řešením jsou kampeličky, ve kterých budou klienti zároveň majiteli a sami budou rozhodovat, co vedení ústavu s jejich vloženými penězi podnikne. Vlastenecký experiment ovšem dopadl katastrofálně. Během pěti let naskládalo dohromady 120 tisíc drobných střadatelů do kampeliček deset a půl miliardy korun, z nichž poté skoro devadesát procent „zmizelo“. Policie zatím prokázala, že minimálně dvě a půl miliardy korun ukradli šéfové záložen a čtyřicítku z nich dnes stíhá za podvody a další trestné činy. Kam zmizel zbytek financí, se dosud vyšetřuje. Pro krytí případných ztrát kampeliček vznikl před pěti lety Zajišťovací fond družstevních záložen. Podle zákona byla…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 33 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
