Když se před dvěma lety s velkou slávou spojovala německá automobilka DaimlerBenz s americkým Chryslerem, optimisté si fúzi nemohli vynachválit. Evropská továrna proslulá luxusními vozy se bude doplňovat s výrobcem džípů a vznikne globální koncern nabízející „vše na kolech“ od dvoudveřových vozítek po těžké náklaďáky. Skeptici naopak varovali, že „transoceánské“ spojení dvou podnikatelských kultur někdy způsobuje vážné potíže - asi jako když organismus nepřijme transplantovaný orgán. Vývoj zatím dává za pravdu skeptikům. Už několik týdnů plní přední stránky světového tisku zprávy o tom, jak se šéf koncernu DaimlerChrysler Jürgen Schrempp těžce potýká s dvěma americkými specifiky: silnými odbory a zvykem akcionářů podat žalobu při prvním ohrožení jejich peněz.
V rukou odborů
Na 128 tisíc zaměstnanců Chrysleru se vztahuje „kolektivní smlouva snů“: v případě vyhazovu jim majitelé musejí až do roku 2003 vyplácet 95 procent mzdy. Koncern by přitom právě teď potřeboval propouštět. Kvůli drahé ropě klesá prodej všem automobilkám a speciálně Chrysler začal zaostávat za General Motors a Fordem. „V Americe máme tolik zaměstnanců, jako kdybychom drželi pětinu trhu, a přitom prodáváme jen 14 procent aut,“ nechal se minulý měsíc slyšet Jürgen Schrempp. Analytici jeho slova rychle přepočetli: Chrysler musí propustit 38 tisíc lidí. Jak si Schrempp postěžoval v Der Spiegelu, u amerických továren musí neustále snižovat odhad letošního zisku. Ještě v červenci to…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
