V pátek 14. ledna odešel z funkce generálního ředitele firmy Microsoft Bill Gates, považovaný za nejbohatšího člověka na Zemi. Jak tato změna ovlivní kapitálový trh či antimonopolní proces, který proti Microsoftu vede americká vláda? „Přinejhorším budu programovat,“ řekl žertem Gates, když se ho američtí novináři ptali, čím se hodlá zabývat nyní. Jako jeden z mála šéfů amerických počítačových firem by si ve své vlastní společnosti dokázal vydělat na živobytí i rutinní programátorskou prací - a nejspíš by bral i prémie; ač dávno nepatří k extratřídě, pořád má nadprůměrné technické znalosti. Jenže nic takového nebude potřebovat: jen v akciích Microsoftu, jež představují největší součást jeho majetku, má na 90 miliard dolarů, plus minus 2 až 5 miliard denně, jak se zrovna zhoupne kurz. Ani na to nebude mít čas, má-li se řádně věnovat svým hlavním pracovním povinnostem předsedy správní rady i hlavního tvůrce firemní strategie.
V téměř každém počítači
Billu Gatesovi bude letos pětačtyřicet let. Microsoft založil spolu s Paulem Allenem v lednu 1975, kdy byl v druhém ročníku na Harvardu. Tou dobou uvedl Intel svůj nový čip, první skutečný mikroprocesor 8080. Gates s Allenem si řekli: teď, anebo nikdy! Začali pro první mikropočítače psát a prodávat software. Gates přerušil studium, aby se mohl novému byznysu věnovat naplno. Má je přerušené dodnes. Roku 1980 uzavřel Microsoft smlouvu s IBM. Ta se ukázala být klíčovou nejenom pro obě firmy, ale i pro celý…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 29 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
