0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Komentáře26. 11. 20005 minut

Šílený majitel krávy

Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

Jak to, že Evropa zažívá reprízu kravího šílenství čtyři roky poté, co měly být rizikové chovy skotu vybity? Jako bychom se přenesli o pět let nazpátek. Stejně jako v letech 1995–96 se hovězí maso stahuje z pultů i jídelníčků, vybíjejí se stáda a novinové titulky píší o moru konce tisíciletí. Tentokrát ale nejde o samotnou Velkou Británii, nýbrž o celou západní Evropu (včetně sousedního Německa). Nabízí se otázka: Copak jsme se nepoučili? Jestliže ano, tak v každém případě pozdě. Evropě se jako bumerang vrací bezohlednost, s jakou opovrhovala zdravím zvířete.

Vyšší teplota nestačí

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Původcem nákazy skotu bovinní spongiformní encefalopatií (BSE) je masokostní moučka, kterou se dodnes krmí hospodářská zvířata po celém kontinentu. V Británii, kde byly v roce 1986 zaznamenány první případy „nemoci šílených krav“, se v 80. letech přidávaly do masokostní moučky - rozdrcené směsi vnitřností a kostí skotu - zbytky ovcí napadených klusavkou. Při nedostatečném tepelném zpracování moučky se klusavka přenášela na skot, u něhož se projevila jako BSE. V roce 1988 sice Britové zakázali krmit přežvýkavce masokostní moučkou, ale vesele ji vyváželi do sousedních zemí. Zájem o toto živočišné krmivo paradoxně stoupl, protože jeho cena klesla. Na britské moučce, plné zmutovaných bílkovin (prionů) způsobujících BSE, si dál pochutnávaly miliony krav po celé Evropě, aniž by si jejich majitelé riziko nákazy připouštěli. Na přelomu 80. a 90. let se k zákazu krmení skotu…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc