Minulost jedné iluze
Před pár lety řešili autoři Černé knihy komunismu v Paříži otázku, kdo by měl k jejich dnes už proslulému dílu napsat předmluvu. Volba nakonec padla na francouzského kolegu Françoise Fureta. Tento „historik revolucí“ na sebe upozornil širší veřejnost především v souvislosti s přelomovou a ve své době mnohými intelektuály ostře odmítanou prací německého kolegy Ernsta Nolteho z poloviny šedesátých let Fašismus ve své epoše. Jde o to, že François Furet před pěti lety našel ve svém rozsáhlém eseji o komunismu Minulost jedné iluze s Nolteho dílem mnoho společného. Nolte na jeho názory zareagoval: následná podnětná diskuse mezi oběma autory se týkala především otázky, kde leží styčné body fašismu a jiné dominantní ideologie tohoto století, totiž komunismu. V Česku se zatím důkladnější „ideové“ diskusi o podobnostech a rozdílech idejí fašismu a komunismu příliš nedaří. Zdejší čtenáři mají ale nyní, rok po českém vydání Nolteho knihy (Argo, Praha 1999), možnost seznámit se přímo alespoň s Furetovým pohledem na komunismus. Po slovenském vydání zmíněné Minulosti jedné iluze připravuje bratislavské nakladatelství Agora i její českou verzi.
Mezi francouzskou a ruskou revolucí
François Furet nakonec bohužel předmluvu k Černé knize komunismu nenapsal. Zemřel těsně před tím, než se pustil do práce. Čeští čtenáři se s ním tedy zatím mohli setkat jen jednou: před šesti lety vyšla v brněnském vydavatelství Atlantis jeho zatím jediná do češtiny přeložená kniha…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
