Letos v létě uplynulo sto let od boxerského povstání v severní Číně a jeho potlačení spojenými armádami osmi mocností (Evropa, USA a Japonsko). Kulaté výročí této významné, ale na Západě polozapomenuté historické epizody prošlo vcelku bez povšimnutí, dokud na ně neupozornila jiná kontroverzní, symbolikou nabitá událost: 1. října, v den 51. výročí založení ČLR (a na svátek sv. Terezie z Lisieux, patronky misionářů), vyhlásil papež Jan Pavel II. kanonizaci 120 nových světců z Číny, vesměs mučedníků - obětí boxerského hnutí.
Křesťanství v Číně
Kanonizace prvních čínských světců, zdá se, pokazila Pekingu radost z jeho vlastního jubilea a dále zkomplikovala již tak dosti napjaté vztahy mezi Čínou a Vatikánem. Vatikán je vedle Makedonie jediným evropským státem, udržujícím diplomatické styky nikoli s Pekingem, ale s Tchaj-pejí. V posledních letech se zdálo, že mezi Svatou stolicí a Čínou nastává jisté tání a že vývoj směřuje k možnému navázání oficiálních vztahů. Potom však zveřejnila loni v létě agentura Fides údajný čínský dokument, z něhož vysvítalo, že Peking je odhodlán rozhodně potírat „tichou církev“ v Číně i po případném navázání styků s Vatikánem. V lednu jmenoval nové biskupy oficiální „vlastenecké“ katolické církve bez konzultace s Římem a v průběhu roku uvěznil několik vysokých prelátů podzemní katolické hierarchie. Jubilejní kanonizace čínských mučedníků potom již jen stvrdila hluboký propad vzájemných vztahů a znovu oživila ideologické…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 31 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
