V září se konala v pražském Obecním domě velká mezinárodní konference „Natura megapolis“ - Příroda velkoměst. Myslím, že se jednalo o snad nejdůležitější environmentální konferenci, která u nás v uplynulém desetiletí proběhla. Hlavním tématem konference byla městská ekologie a její budoucnost. V podstatě se jedná o to, jak to udělat, aby vedle sebe mohly důstojně existovat automobily, lidé a příroda.
Džunglemi velkoměsta
Ve městech bude již brzy žít kolem tří čtvrtin globální populace a lidská sídla pohltí kolem 12–15 % zemského povrchu. Přitom v městských aglomeracích přežívají ostrůvky sice narušené, ale přece jen cenné přírody. V Praze můžeme pozorovat 2000 druhů rostlin, 126 druhů ptáků, ale také nenápadných 120 druhů drobných měkkýšů či 400 druhů pavouků. Praha (ale také Bratislava či Valencie) je jakousi skrytou přírodní rezervací. Není to tak samozřejmé - v Římě, který je třikrát větší než Praha, najdeme jen 1300 druhů rostlin a v Amsterodamu ve středu města dokonce necelých 200. A například v japonských městech je situace ještě horší: v Ósace, postavené před dvěma tisíciletími na močálech řeky Jodo, rostlo až do 60. let zanedbatelných asi sto tisíc stromů. To se zlepšilo, dnes je stromů půl milionu a s nimi se vracejí i ptáci a motýli. Problém není v počtu druhů - ten se v Praze od 30. let dvacátého století příliš nemění, anebo možná i mírně vzrůstá. V evropské přírodě i v samotných městech nedochází k žádnému výraznému vymírání a…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
